Raný vývoj jazyka
Raný vývoj lidské řeči je fascinujícím odvětvím jak psychologie, tak třeba i lingvistiky a neurověd. Komunikace je základem všech společenských interakcí a hraje zásadní roli v průběhu celého života. Užívání jazyka spočívá v řadě složitých mentálních operací, které zahrnují i paměť či schopnost abstraktního a logického myšlení.
Osvojit si jazykový systém tedy nelze ze dne na den, ale stejně se malé děti učí svou rodnou řeč pozoruhodnou rychlostí. Zvuková stránka je prvotním aspektem řeči ještě před slovní zásobou a gramatikou – již v děloze miminka vnímají melodii a rytmus svého rodného jazyka, během prvních měsíců se učí rozeznávat specifické hlásky, začínají žvatlat a v dalších měsících prvního roku již rozumí prvním slovům.
Kdy ale to dítko řekne konečně první slovo? Bude to máma, táta, nebo úplně něco jiného? To je událost, na kterou každý člen rodiny čeká. Produkce prvního slova je velmi individuální, u jednoho dítěte to může být již v osmém měsíci, u druhého kolem prvního roku a u dalšího třeba až v patnácti měsících. První slova, která děti říkají, jsou zejména podstatná jména, citoslovce (zvuky) a sociální výrazy.
Příklady nejčastěji užívaných slov u dětí ve věku 16-30 měsíců v pilotní studii Dovyka II.
Proč je důležité mít nástroje k objektivnímu hodnocení jazykového vývoje?
Objektivní hodnocení vývoje komunikace dítěte je velmi důležité, jelikož kromě analýzy typického vývoje umožní i včasnou diagnostiku vývojových poruch, jakými jsou porucha autistického spektra, jazyková dysfázie a jiné. Nástrojů tohoto typu existuje ve světě mnoho a liší se přesným účelem i cílovou věkovou skupinou. V češtině je nicméně repertoár těchto nástrojů omezený.
U velmi malých dětí se jazykový vývoj může hodnotit sledováním spontánní produkce (např. během hraní s výzkumníkem či rodičem), ukazováním na obrázky nebo standardizovanými jazykovými testy. V současnosti se využívá také velmi efektivní metody v podobě rodičovských dotazníků. V českém prostředí nyní existuje Dotazník vývoje komunikace II (Dovyko II) pro děti ve věku 16–30 měsíců. Rodiče v tomto dotazníku uvádějí, jaká slova jejich děti znají, jestli již slova spojují a jaké mají znalosti gramatiky, jimiž jsou např. užívání koncovek pro označení čísla, pádů či rodu, typických pro češtinu.
Na Psychologickém ústavu AV ČR ve spolupráci s pediatrickou klinikou Motol aktuálně sestavujeme Dotazník vývoje komunikace I (Dovyko I) pro sledování komunikace u menších dětí, a to ve věku 8–18 měsíců. Tento dotazník sleduje jak první porozuměná a produkovaná slova (rodiče zaškrtávají slova z různých kategorií), tak i gesta.
Používání gest je základním ukazatelem schopnosti komunikovat, děti gesta rády po svých blízkých opakují a samy je používají. Uvádí se, že spojování slov a gest je navíc předstupněm chápání vztahů mezi větnými členy, což je velmi důležité ve flektivních jazycích, tedy např. v češtině či slovenštině. Kromě základních gest, jakými jsou ukazování, kroucení hlavou apod., se do gest zařazují i hry a rutiny (např. vařila myšička kašičku, kývání hlavou ve smyslu ano), napodobování činností dospělých (pokusy o vaření, uklízení), hra na rodiče (např. dítě ukládá plyšáka do postele), manipulace s předměty (čištění zubů kartáčkem, kreslení tužkou) a napodobování zvířátek (vrtění ocáskem, napodobování křídel). Všechny tyto aspekty komunikace dotazník pomáhá zjišťovat.
K čemu bude dotazník sloužit?
Dotazník se otestuje na větším množství dětí, díky čemuž vzniknou standardizované normy pro každou věkovou kategorii v měsících. Kromě vědecké analýzy osvojování jazyka u nejmenších dětí (kdy se analyzuje počet slov a gest v různých časových etapách, vlastnosti položek a jejich souvislosti) normy slouží především pro posuzování komunikačního vývoje v praxi, a mohou je tak využít například pediatři, logopedi či psychologové pro konzultaci jazykové úrovně daného dítěte, a případně s jejich pomocí detekovat riziko poruchy. Součástí analýzy dotazníku je i vyhodnocování sociodemografických faktorů, které mohou mít vliv na odlišnosti v jazykovém vývoji různých dětí, ať už se jedná o věk, pohlaví, ale také počet sourozenců dítěte, vzdělání matky či otce, bydliště (město versus nebo vesnice) a jiné.
Dotazníky se ve výzkumném a klinickém prostředí dále využívají pro mezijazykové srovnání, kdy se porovnává jazykový vývoj dětí z různých zemí, pro analýzu komunikačního vývoje u bilingvních dětí nebo pro srovnání s dětmi s atypickým vývojem (např. děti s Downovým syndromem).